Pane Vraný, jak dlouho už v dopravním podniku pracujete?
Jako kontrolor pracuji už 20 let.

Můžete nám svoji profesi přiblížit? Co znamená defektoskopie kovů?
Laicky řečeno jsem kontrolor kvality kolejnic a tramvajové trati. V praxi to znamená, že jsem zodpovědný za pravidelnou vizuální kontrolu celého plzeňského kolejiště a nástupních ostrůvků. Hledám defekty, eviduji je a domlouvám společně s panem mistrem jejich opravu. Po provedení opravy pak prověřuji, jestli je vše v pořádku.
Nejčastější závadou kolejí jsou lomy, které bývají způsobeny hlavně změnami teplot. Kvůli těm se koleje napínají a zkracují a na nejslabších místech tím praskají. Takové závady dobře poznám nejen vizuálně ale i poslechově. Zvuk připomíná bouchání železa o železo. 

Jak vypadá Váš běžný pracovní den?
Začíná ráno v kanceláři evidováním závad z předchozího dne, zadáváním oprav a předáváním reportů o závadách nadřízeným. 
Poté vyrážím do ulic s foťákem a batohem, ve kterém mám barvu na značení a základní nářadí pro drobné opravy. Nejdřív objíždím a kontroluji opravy provedené noční směnou. Pak přichází řada na plánovanou kontrolu úseku tramvajové trati. V naší správě totiž nejsou jen koleje, ale i povrch vozovky a přechody přes tramvajovou trať do vzdálenosti půl metru od nich. Řeším tedy i případné výtluky (díry ve vozovce, pozn. red.). 
Denně nachodím okolo 10 až 12 kilometrů, takže se celkem udržuji v kondici. ☺

Je nějaký rozdíl ve Vaší práci teď a v době, kdy jste nastupoval?
Před 20ti lety se závady tolik neevidovaly a tím pádem v tom nebyl takový pořádek. I díky tomu se opravovalo pomaleji. 
Teď máme nastavený jasný řád a je vidět, že jsou koleje v mnohem lepší formě. Oproti dřívějšku máme samozřejmě i lepší techniku. Například pravidelně využíváme tzv. Kraba, což je takový vozík, který na noční směně tlačíme po kolejích. Měří převýšení, rozchod a náklony kolejí. Z výsledků měření tvoříme grafy, díky kterým se plánují větší opravy a rekonstrukce tratí.

Co Vás na práci nejvíce baví?
Určitě mě těší, když vidím rychlé a kvalitně provedené opravy. Opravdu to u nás frčí. Také se mi líbí, že netrávím celý den v kanceláři, že je to práce napůl uvnitř a napůl venku. Asi by mě nebavilo sedět u počítače celý den.

Co je naopak nejnáročnější?
Ve firmě jsem na této pozici jediný a někdy je to tím pádem docela honička. Jak často se určitá místa musí kontrolovat je dáno drážním zákonem. U kolejí je to jednou za 14 dní, u tramvajových křížení dokonce jednou týdně.
Náročnější je i práce ve špatném počasí. Mám rád teplo, takže léto si většinou užívám, v zimě ale trochu trpím.

Povíte nám z práce nějakou perličku?
Používáme také řadu specifických výrazů… srdcovka je v naší hantýrce křížení kolejí za výhybkou, lašny jsou kolejové spojky a přechodnice říkáme spojce dvou různých druhů kolejí, vždy při přechodu z panelů na asfalt a naopak. Tágo je stavěcí tyč pro mechanické přestavění výhybek.

Co rád děláte ve volném čase?
Už od mlada mě baví bojové sporty, konkrétně karate. Nikdy jsem ale nehrál na „sbírání“ pásků, líbí se mi přístup Bruce Lee – „Pásky jsou jen na to, aby držely kalhoty“. Udržuji se ve formě celý život, provaz ještě udělám. ☺
Rád také vyrážím se synem na výšlap po krásách Plzeňska. Doma máme dva domácí mazlíčky – morče Eli a králíka Doriana, kterým se nejvíce věnuje moje manželka. 

Zařízení "Krab" v akci