Řidička trolejbusu

Co Vás k dopravnímu podniku přivedlo a jak dlouho jako řidička trolejbusu pracujete?
Po mateřské jsem přemýšlela, co budu dělat. Vždycky mě bavilo řízení, takže jsem se porozhlížela tímto směrem. Nejprve jsem uvažovala o nějaké rozvážkové službě, ale tam nebylo možné přizpůsobit směny potřebám rodiny. Na facebooku jsem pak zahlédla, že PMDP shání řidiče, a manžel mě přesvědčil, že když už, tak ať zkusím rovnou trolejbus.
V lednu 2019 jsem nastoupila, nejprve jsem si udělala šestiměsíční kurz na autobusy a následně měsíční rozšíření na trolejbusy. 

Jak vypadá Váš den?
Většinou mám odpolední směny, abychom se s manželem prohodili u syna. Začínám buď v centru města u Mrakodrapu, kde vystřídám kolegy nebo ve vozovně. Tam vždy nejprve vyfasuji desky s jízdním řádem, kabelu s náhradními uhlíky, lékárničku a nádobu na injekční stříkačky, tu jsem naštěstí ještě nemusela použít.
Na začátku směny kontrolujeme uhlíky ve sběračích, jestli nejsou sjeté, případně je vyměníme. Pokud by jel vůz bez uhlíků, třel by se přímo kov o kov a mohla by se propálit trolej. Když je teplo a neprší, vydrží i dva týdny, v zimě se musí měnit výrazně častěji. Dále zkontrolujeme případné škody na vozidle, čistotu vnitřku, funkčnost označovačů jízdenek a cardmanů, nafouknutá kola, vypíšeme papíry a vyrážíme. 

Na které lince jezdíte nejraději?
Od té doby, co se linka 11 prodloužila do Křimic a Malesic, ji mám nejradši. Tím, že je tato trasa dlouhá, mi směna krásně utíká. 
K tomu vyjedu i mimo Plzeň trochu do přírody, a zvlášť západy sluníčka jsou cestou do Radčic kouzelné.
Vybírat si ale linku můžeme pouze výjimečně, stálí řidiči jsou pouze na lince 16.

Co je na Vaší práci nejnáročnější?
Určitě strach, že mi někdo skočí pod kola. Jednou už mi takto spadnul před vůz opilec, stihla jsem sice na poslední chvíli zabrzdit, ale popadali mi ve voze lidi a z kočárku vypadnul jedenáctiměsíční klouček. Rodiče bohužel často zapomínají otočit kočárek proti směru jízdy, aby se tohle nestalo. V některých chvílích prostě musíte brzdit prudce. 
Náročný je také čím dál hustší provoz. Obecně jsem výbušný typ člověka, ale v práci jsem se už temperament naučila krotit, jinak bych se z toho zbláznila. Překvapujeme mě, že i po zdražení pohonných hmot se počty aut v ulicích zvyšují. Hodně nám pomohlo vyhrazení části Americké ulice pro naše vozy, do té doby jsme na třech zastávkách dokázali nasbírat až 18minutové zpoždění. 

Co Vás naopak baví?
Mě baví řízení samotné, našla jsem se v tom. A k tomu mě pak často potěší malé děti. Za předním sklem vždy vozím maskota – plyšovou chobotničku, jmenuje se Irenka, a děti jsou z ní nadšené a z ulice mi mávají.
Už se mi i stalo, že půlku cesty od konečné jelo brečící dítě a mě upřímně dětský řev při řízení dost rozrušuje… v zastávce jsem si vzala z kabelky lízátko a šla poprosit chlapečka, zda by mohl být potichu. Najednou byl klid a malý se ještě usmíval. Nebo jednou přišla asi šestiletá holčička a povídá mi: „Vy jste tak hezká, až budu velká, tak budu řídit trolejbus jako Vy,“ to mě až dojalo. ☺

Jaké vozy máte nejraději?
Určitě bateriové trolejbusy. Jsou nejlepší na obsluhu i jízdní komfort… a hlavně s nimi nikde neuvíznu. Dieselové motory jsou pomalejší, trvá jim déle, než se rozjedou a do kopce je to někdy vyhlídková jízda. ☺
Nové vozy jsou již kompletně klimatizované, s čím se ale občas pojí i problémy. Za prvé ne každý má klimatizaci rád a navíc je ve vozech řízená automaticky. Stačí například, aby se otevřelo jedno okno, a klimatizace se automaticky vypíná. Ne každý cestující pak dokáže pochopit, že já s tím v tu chvíli nemůžu nic udělat.

Co ráda děláte ve volném čase?
Volného času v současné době moc nemám, syn letos nastoupil do první třídy, takže se doma učíme psát apod. Za největší koníček mám plus size fotomodelling, před dvěma lety jsem se dokonce zúčastnila soutěže „Miss baculaté křivky“.
K tomu jsem si založila facebookový profil „Denník Plzeňskej TrolBusačky“, kde sdílím své zážitky za volantem.