Vedoucí odd. marketingu a tiskový mluvčí

Jak dlouho u společnosti pracujete a co vás sem přivedlo?
Letos to bude už 14 let. Začínal jsem tu na brigádě na Zákaznickém centru, kde pracovala (a stále pracuje) i moje mamina, táta u PMDP jezdí s autobusem. Takže je to taková rodinná záležitost. 

Začínal jsem na pozici prodavač-pokladní a po několika letech jsem brigádu povýšil na plný úvazek. V roce 2016 jsem přestoupil na pozici marketingového specialisty a po několika letech jsem vlivem okolností postoupil na vedoucího marketingového oddělení a zároveň tiskového mluvčího.

Můžete nám profesi jednoduše přiblížit?
Naše oddělení se nejvíce zaměřujeme na komunikace s cestujícími, ať už je to prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí, nebo přes různé tiskové materiály, letáky, brožury apod. Dále organizujeme různé akce a to jak pro veřejnost, kdy se jedná většinou o velká výročí (např. loňské výročí 80 let provozu trolejbusů v Plzni), tak i pro naše zaměstnance, například oblíbený rodinný den. 

Mimoto samozřejmě připravujeme marketingové kampaně dle aktuálních potřeb společnosti. Většinou nevyužíváme služeb externích agentur, ale vymýšlíme si vše sami, grafiku, komunikační kanály, píšeme si scénáře k videím, do kterých často obsazujeme i šikovné kolegy. Několikrát už jsem si nějakou roli taky střihnul. Spousta pozitivních ohlasů se k nám dostala např. za kampaň s fotbalovým trenérem, který svému „týmu“ vysvětluje, jak se odbavit v MHD…

Jsme odpovědní za dodržení firemního brandu. Když jsme před několika lety změnili logo PMDP, museli jsme aktualizovat veškeré propagační materiály, polepy budov, Zákaznických center, webové stránky a mnoho dalšího. 

Jako tiskový mluvčí mám k tomu na starosti veškerou komunikaci s médii. Odpovědi na dotazy novinářů si musím ověřovat s kolegy, konzultovat s vedením, informace následně namluvit na kameru nebo do rádií. Na starosti mám také psaní tiskových zpráv, přípravu tiskových konferencí apod. Určitě se nenudím. 

Co Vás na práci nejvíce baví?
Nejvíce mě rozhodně baví příprava akcí pro zaměstnance nebo veřejnost. Ačkoliv se to nezdá, tak organizace větších akcí zabere i půl roku, je za nimi spousta práce desítek lidí. Ale když se vše povede a návštěvníci jsou nadšení, tak si řekneme, že to za to úsilí a nervy stálo. Na loňské trolejbusové oslavy přišlo více než 4 200 lidí a pozitivních ohlasů byla dlouhá řada. Na menších akcích pro zaměstnance se rád zhostím i role moderátora.

Obecně mě baví všechny naše dlouhodobější projekty, větší kampaně apod. Je super se na konci ohlédnout a vidět výsledek. Například náborová kampaň zaměřená zejména na oslovení nových řidičů běžela z původně plánovaných tří měsíců skoro rok a půl a ve výsledku jsme dokázali sehnat potřebný počet řidičů. 

Co je naopak nejnáročnější?
Nejhorší pro mě byly začátky před kamerou. Prvních deset nebo patnáct rozhovorů pro televizi se mi tak klepaly nohy, že jsem skoro nemohl mluvit. ☺ Sice si pokaždé seženu od kolegů a vedení všechny podklady, třeba hodinu se na rozhovor připravuji, ale když už kamera běží nebo se ještě v horším případě jedná o živý vstup, je to něco úplně jiného než si přeříkávat informace sám v kanceláři. Nyní, po několika letech na této pozici, už bývá nervozita samozřejmě o hodně menší, ale u některých témat se stále úplně komfortně necítím.

Dost náročné pro mě byly také začátky na pozici vedoucího. Nedokázal jsem úplně dobře delegovat práci ke svým kolegyním a tím jsem si zadělal na spoustu přesčasů.

Nejméně mě baví taková ta rutinní každodenní práce, jako je vyřizování velkého množství emailů a telefonátů. Ta tvůrčí část mě baví rozhodně víc.

Co se na oddělení marketingu v uplynulých letech změnilo? 
Když jsem na marketing přišel, tak jsme tu byli jen ve dvou, neměli jsme pod sebou tolik činností. Přijde mi, že každý rok si přibíráme nové úkoly, máme nové komunikační kanály. Začali jsme hodně využívat sociální sítě, přes které dokážeme bez dalších nákladů v krátké chvíli oslovit velký počet našich cestujících.

V posledních letech pod PMDP spadla i správa parkování, veřejné osvětlení a světelná signalizace, pro které také zpracováváme marketingové materiály, jako např. polepy parkovacích domů, navigační informace, ceníky, informace na webových stránkách a další. Dále jsme byli třeba u zrodu Karkulky (plzeňský carsharing, pozn. red.), který vidím jako vhodný doplněk k MHD. Člověk, který auto potřebuje pouze jednou za čas na velký nákup, služební cestu nebo dovolenou nemusí investovat do vlastního vozu, za který platí fixní náklady, i když s ním nejezdí.

Velkým dlouhodobým projektem je také naše vlastní konference Chytrá a zdravá doprava ve městech. Tu jsme s kolegy připravili od roku 2011 už pětkrát a podařilo se nám ji vyšvihnout na mezinárodně uznávanou akci. Při posledním ročníku jsme v plzeňském Parkhotelu přivítali více než 400 návštěvníků ze 17 zemí světa.

Co rád děláte ve volném čase?
Zbožňuji sport, hlavně fotbal. Fandím Viktorce Plzeň a Realu Madrid, pokud je to možné, tak sleduji všechny jejich zápasy. Před dvěma lety jsem se konečně podíval do Madridu na Santiago Bernabéu, což byl můj velký sen. Já sám se fotbalu věnuji od nějakých 6 let. Zahrál jsem si i žákovskou ligu za 1. FC Plzeň, ale potom přišlo více školy a dospělácké zábavy a času na fotbal už bylo méně. Postupem času jsem zjistil, že na vyšší úrovni už hrát nikdy nebudu, ale stejně jsem s fotbalem nikdy nedokázal přestat a balón u nohy prostě musel mít. Stále hraju alespoň „pralesní ligu“ za Starý Plzenec, ale po třicítce je to čím dál více náročnější. Moc rád si zajdu s fotbalovou partou po zápase na pivo.

V posledních letech jsem začal trénovat starší fotbalovou přípravku, což jsou děti ve věku do 10 let. I když je z toho člověk někdy dost vyřízený, je skvělé vidět, když se některý z prcků zlepší a vážně si balon zastaví, udělá kličku a vystřelí… To si řeknete, že jste mu něco dali.

Mimo fotbal jsem docela líný typ, vždy mě bavil gaučink s pěkným filmem nebo fotbalovým zápasem. Přítelkyně je ale úplný opak, tu na gauči neudržím. Tady jí můžu citovat: „Když máš sílu na fotbal, tak musíš mít sílu i na procházky se mnou.“ Takže když ve volném čase nehraju fotbal, tak s přítelkyní a našim psem Karlem jezdíme po výletech. Večer si ale nějaký ten film nebo fotbalový zápas pustím.