Výpravčí tramvají

V Plzni máme celou řadu dopravácky rodin a ta Vaše je tomu dobrým příkladem. Kolik členů vaší rodiny pracuje, nebo pracovalo v PMDP?

Dopraváckou tradici zahájil náš tatínek, který nastoupil jako tramvaják v roce 1983 a vydržel zde až do roku 2019, kdy šel po úctyhodných 36 letech do důchodu. Maminka stále ještě pracuje na přepážce zákaznického centra a tento rok oslaví 20 let v dopravních podnicích.

Vztah k dopravě jsme si tak mohli vybudovat už v mládí a tato práce pro nás byla jasná volba.

Jak dlouho už u nás pracujete vy?

Standa: U mě to bude už 15 let a brácha je tu desátým rokem, oba to máme letos kulaté. Ani jeden z nás v žádném případě nepřemýšlí o změně, zatím si věříme, že bychom mohli trumfnout naše rodiče. 😊

Mezi dopraváky jsme trávili hodně času už jako malý kluci. Táta nás často bral do práce s sebou, jezdili jsme s ním vždy po škole, nebo hned, jak bylo více volna. Užívali jsme si to, měli jsme z cestování po městě spoustu zážitků. Vlastně jsme už od malička věděli, že tahle práce je tak nějak spjata s naší rodinou a že chceme v dospělosti našeho tátu následovat.

Jaká byla vaše cesta k pozici výpravčího?

Standa: U dopravního podniku jsem hned po škole začínal jako průvodčí ZOO vláčku. Poté jsem zkusil vysokou školu, ale to nedopadlo, tak jsem hned od 21 let nastoupil jako řidič tramvaje. Po 12 letech se ke mně dostala příležitost postoupit na pozici výpravčího. Chvíli jsem to zvažoval, ale po konzultaci s Tomášem jsem si řekl, proč to nezkusit. A dnes jsem na této pozici už čtvrtým rokem.

Tomáš: Já jsem hned po škole pracoval chvíli v pekárně, ale jak říkám, už od mládí mě to táhlo k PMDP, takže to tam nemělo dlouhé trvání. Začínal jsem zde taky jako „tramvaják“, poté jsem si udělal rozšíření na řidiče autobusu, takže jsem byl tzv. „obojživelník“ (řidiči více trakcí, pozn. red.). Poté následovala nabídka na zástupy vozmistra, což je pravá ruka výpravčího, a za nějaký čas i částečný úvazek jako výpravčí. Od ledna letošního roku jsem na této pozici již na plný úvazek.

Přiblížíte nám vaši práci? Jak vypadá den výpravčího?

Služba výpravčího je zajištěna v režimu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Pracujeme na dvanáctihodinovém směnném provozu, tedy denní a noční směny, od šesti do šesti. A s bratrem se vždy střídáme, společné směny naštěstí nemíváme. 😊

Naším každodenním úkolem je přidělení vozidel na jednotlivé výkony pro následující den, plánujeme parkování vozů a pohyb tramvají po vozovně. První vozy vyjíždějí po čtvrté hodině ráno a poslední se vrací do vozovny půlhodiny po půlnoci.

V průběhu dne řešíme různé provozní situace a monitorujeme plynulost dopravy. Pokud dojde k nějaké nehodě, tak musíme neprodleně zasáhnout a vyřešit problém ve spolupráci s dispečinkem tak, aby se provoz obnovil co nejdříve. Práce je to velmi dynamická a každý den je trochu jiný.

Co vás na této práci baví?

Především ta různorodost, jak už jsme zmiňovali, každý den je jiný a každý den přináší nové výzvy. Člověk se zde rozhodně nenudí. Některé dny jsou klidnější, některé se zase nezastavíme, například pokud se stane nějaká nehoda, nebo je nějaká výluka na trati. Ale právě tyto situace dělají práci zajímavou.

Tomáš: Myslím si, že se s bratrem shodneme na tom, že nám práce tady dává hlavně jistotu. Samozřejmě nás to musí i bavit, jinak bychom tohle zaměstnání dělat nemohli. Oba dva se i rádi vracíme k řízení tramvaje nebo autobusu, když se naskytne možnost, je to pro nás svým způsobem určitý druh relaxu.

Jak si chválíte přestavbu nové vozovny?

Nová vozovna je skvělá. Jsme s ní naprosto spokojeni. Moderní prostory a nové technologie nám usnadňují práci v mnoha ohledech a zvyšují také efektivitu provozu. Velkým přínosem je také zastřešení celé vozovny, což ocení především řidiči v zimním období, protože nemusí každé ráno ometat tramvaje od sněhu, škrábat sklo, tramvaje nejsou vystavené celonočnímu mrazu před ranní výpravou apod.

Jak u vás vypadají rodinné oslavy, bavíte se o práci?

Samozřejmě na toto téma také zabrousíme, táta se často zajímá, co je u tramvají nového. Ale obecně se snažíme mluvit o něčem jiném, dát si raději jedno dvě piva a odpočinout si od práce.

Jak jinak nejraději odpočíváte, co vás baví?

Standa: Nejlépe si odpočinu, když si lehnu, dám si sluchátka do uší a pustím nějakou hudbu. Prakticky cokoliv kromě dechovky.

Tomáš: Mně stačí pustit si televizi, nejlépe nějaký sport, například fotbal jakožto fanoušek Viktorie Plzeň.