Nové zázemí dostaly tramvaje po 80 letech

17. 3. 2023, MF Dnes

Jediná vozovna tramvají v Plzni prošla bez přerušení provozu omlazovací kúrou za 1,8 miliardy korun. Po 80 letech už jsou všechny vozy v noci pod střechou.

Když se bagr zakousl začátkem listopadu 2020 do první zdi jedné z původních hal a začal ji bořit, někteří lidé nevěřili, že po 29 měsících bude na jejím místě stát za 1,8 miliardy korun úplně nová vozovna. Zvlášť, když podmínkou rekonstrukce bylo zachování údržby a oprav tramvají přímo v areálu slovanského depa. Plzeň totiž nemá jinou tramvajovou vozovnu.

Generální ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Ptáček včera řekl, že právě rekonstrukce za provozu a šibeniční termín stavby kvůli dotaci byly z jeho pohledu největšími riziky. „Chtěl bych poděkovat všem, kteří byli u zrodu projektu, i těm, kteří jej realizovali. Městu za podporu i našim zaměstnancům, kteří za těchto podmínek zajišťovali tramvajovou dopravu v Plzni tak, že cestující nic nepoznali,“ řekl Ptáček.

Protože vozovna je součástí městské zástavby, je obklopena obytnými domy, bylo jednou z podmínek její rekonstrukce, aby klesla hladina hluku, který z ní vychází. I proto byly nový vjezd a výjezd z vozovny přesunuty ze západní na jižní stranu areálu proti domům s kancelářemi. I nová administrativní budova tramvajového depa v místě bývalého vjezdu je vyprojektovaná jako tlumič hluku.

Navíc - všechny budovy ve vozovně mají zelené střechy, které zachytávají dešťovou vodu, snižují prašnost a v letních vedrech napomáhají snižovat teplotu v lokalitě. Plocha zelených střech je 13 500 metrů čtverečních, což je velikost přibližně dvou fotbalových hřišť.

V zelených střechách je ale méně světlíků, které přivádějí denní světlo do hal. „Není to ovšem tak velký problém, protože ve vzdušných halách údržby jsou osazená moderní, výkonná, a přitom velmi úsporná LED světla,“ vysvětlil technik elektrické dráhy Jiří Trnka.

Technici mají k dispozici nejmodernější vybavení pro údržbu. Začíná laserovým měřením, jež automaticky kontroluje kola tramvají přijíždějících do haly s myčkou, končí nejmodernějším soustruhem pod úrovní kolejí, který s vysokou přesností srovná profil tramvajových kol, aby co nejdéle vydržela.

Navíc všechna dešťová voda ze střech je svedená do velkých podzemních nádrží, a používá se k mytí tramvají. „Srážkové vody tu jsou využívané ještě k zalévání ozeleněných stěn, stavba je tak prospěšná i životnímu prostředí. Takové nakládání s dešťovými vodami a jejich využití je v dnešní době velice důležité,“ řekl náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar.

V tendru na přestavbu vozovny zvítězilo sdružení firem Metrostav, Berger Bohemia a TSS Grade. Navíc musely firmy překládat sítě i ve Slovanské aleji, ze které tramvaje nově vjíždí do vozovny. Při rekonstrukcích sítí v ulici stavaři několikrát zjistili, že se zákresy v původních plánech a jejich reálné uložení významně liší. Při výkopech objevili kaverny, které museli zaplňovat materiálem, navíc materiál z výkopů častokrát nebyl takové kvality, aby jím sítě mohli znovu zasypat. Takže na stavbu navíc kupovali další materiál, se kterým se původně vůbec nepočítalo.

„Podařilo se provést nejen nezbytnou modernizaci vozovny, ale také vybudovat areál, který snese ta nejpřísnější evropská měřítka,“ zhodnotil vozovnu primátor Roman Zarzycký. Projekt rekonstrukce vozovny získal první místo v prestižní mezinárodní soutěži Global Light Rail Awards v kategorii Nejlepší stavby nad 50 milionů euro.

Je tu i rezerva pro budoucnost

V původní vozovně před přestavbou se pod střechu vešla vždy jen část z více než stovky tramvají. Zbytek stál sice v uzavřeném areálu vozovny, ale na venkovních odstavných kolejích.

„Teď je to obrovský posun vpřed v oblasti údržby jak pro vozy, tak pro naše zaměstnance. Mají zázemí odpovídající současným trendům. Zároveň to znamená pro Plzeň zajištění tramvajového provozu na mnoho let dopředu a tramvajovou dopravu může město dál rozvíjet. Počítá se tu s kapacitní rezervou i do budoucna,“ řekl generální ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Ptáček.

V halách pro odstavování vozů a souprav jsou rezervy pro nákupy dalších tramvají, protože město plánuje například vybudování nové tramvajové trati do sídliště Vinice. Teď už nehrozí, že by se pod moderními tramvajemi propadaly koleje, protože vozovna otevřená za druhé světové války v roce 1943 vznikla v místě bývalého pískového lomu. Tramvaje ze 40. a 50. minulého století byly ve srovnání se současnými menší, kratší a lehčí, s únosností podloží neměly problémy.

„Havarijní stav starého areálu, který byl neudržitelný, byl přestavbou vyřešen. My tu teď můžeme stanicovat nové dlouhé těžké tramvaje, které se aktuálně pořizují,“ neskrýval Ptáček, že se mu s dokončením rekonstrukce ulevilo. „Když jsem byl se svým předchůdcem Michalem Krausem někdy v roce 2016 u přípravy projektu, bavili jsme se o modernizaci areálu. Absolutně jsem nečekal, že to bude modernizace až do základů. Jsem rád, že se podařilo vyřešit havarijní stav původní vozovny. Město nyní dostává na několik desetiletí základnu, která splňuje nejmodernější technické parametry,“ řekl včera šéf plzeňských dopraváků Jiří Ptáček.

Kromě více než stovky tramvají, které mají dopravní podniky pro zajištění provozu na třech pravidelných linkách v Plzni, mají i několik renovovaných historických vozů. Nejcennější z nich je stále provozní vůz číslo 18, který v roce 1899 zahajoval ve městě provoz tramvají.