Z Černic ke Štěnovickému zámku

Jedná se o další vycházku po méně známých plzeňských vyvýšeninách, ze kterých jsou krásné výhledy na Plzeň od jihu.

Procházka začíná na konečné linky č.13 v Černicích. Vypravíte se do ulice K Brdci, dále ulicí Svahovou a Na Vrcholu, až dorazíte k černickému hřbitovu. První vrchol s názvem Na Brdci (2) se nachází v zadní části hřbitova. Před hřbitovem je umístěna lavička, ze které je nádherný výhled na další cíl naší cesty na kopec Val. Pokračujte na jih po cestě směrem k radiokomunikačnímu stožáru (3).

Zde je tip pro nadšence, kteří chtějí dobýt nejvyšší kopec tohoto výletu. Asi po 250 metrech za stožárem podél pole můžete v houští objevit vrchol kopce Val, který je označen kamenem. Cesta sem však nevede a rozhledové podmínky jsou zde nulové.

Pokračujte po cestě dále na jih až k dálnici D5. Cesta vpravo podél plotu vás přivede k pražským portálům tunelu Valík (4). Pokračujte dále na jih přes starou vojenskou silnici č. 180 do Štěnovic a po červené značce dojdete až k zámku Štěnovice (8).

Pokračujte vlevo do schodů na Štěnovické náměstí (9). Z náměstí Čižickou a Plzeňskou ulicí dojdete k Lidovému domu (10), kde se můžete občerstvit. Za restaurací odbočte vlevo a po schodech přes Losinický potok a pokračujte do ulice Na Šancích, kde se napojíte na červenou turistickou značku, která vás v opačném směru dovede přes vrchol nižšího kopce Valík (12) (který uvidíte v nejvyšším bodě zpáteční cesty asi 30 metrů vlevo od cesty) a přes Podhájí zpět do Černic k autobusové zastávce linky č.32 - Konvalinková.

Zde odbočte vlevo do nové zástavby ulicemi Konvalinkovou, Heřmánkovou a K Řečici až na Selskou náves (13). Po občerstvení vás už čeká již jen krátká cesta na trolejbus mezi vilkami ulicemi Ke Kačí louži, Rozkvetlou a ulicí Generála Lišky.

Víte, že…

…vrchol kopce Na Brdci (393 m) se nachází v katastru obce Černice uprostřed hřbitova? Dříve byl také nazýván Brdec, Na Brdcy nebo také Na Brdku. Základem slova je archaické slovo „brdo“, které označovalo zalesněnou vyvýšeninu, obvykle se skalnatým vrcholem. Ze stejného slovního kořene také vznikl název pro Brdy nebo pro řeku Bradlavu (dříve také Brdlavu), dnes zvanou Úslava.

…na místě dnešního hřbitova se nacházelo pravěké mohylové pohřebiště ze střední doby bronzové (1700 až 1300 př.n.l.)? Západočeské muzeum uchovává část pohřební výbavy ze zdejších mohyl (keramiku, bronzové náramky, jehlice dýky i jantarové korálky).

…nedaleko od vrcholu stojí čtyřhranný pomník s fotkami a jmény padlých černických občanů z první i druhé světové války?

…Valík (434 m) je jeden z nejvyšších kopců uzavírajících plzeňskou kotlinu od jihu? Používal také název Ball Berg, nebo Na Walich, což česky znamenalo Na Valech.

…patrně kvůli názvu kopce bylo nesprávně na některých starých turistických mapách vyznačeno starověké hradiště na vrcholu kopce, které zde však nikdy nebylo?

…při vstupu do Štěnovic projdete zbytky raně středověké tvrze (7)? Byla umístěna na vysokém kopci, ohraničena řekou Úhlavou a Losinickým potokem. První dům vlevo má na zahradě ještě dobře znatelný val se širokým příkopem chránícím tvrz ze severu. Byla založena někdy mezi 10. a 12. století. Ve 14. století zde byl vystavěn hrádek. Byl dvakrát dobýván v 15. století plzeňštími, neboť zde sídlila silná nepřátelská husitská posádka. Je doloženo, že tvrz byla osídlena různými majiteli ještě v první polovině 16 století. Pak však zanikla, stavba byla rozebrána na stavební materiál.

… vrcholně barokní zámek Štěnovice nechala roku 1723 postavit hraběnka Anna Dorota ze Schirndingu? Stavitelem byl pravděpodobně Jakub Auguston mladší. Je to obdélníková patrová stavba, jejíž dominantu tvoří hranolová věž s hodinami. V interiéru se dochovala freska od F. J. Luxe. Zámek je veřejnosti běžně nepřístupný, avšak často se zde konají svatby nebo zásnuby.

…dálniční tunel o délce 380 m vede pod vrchem Val (Valík) jižně od Plzně? Do provozu byl uveden v říjnu 2006. Je osazen nejmodernější zabezpečovací, osvětlovací a protipožární technikou. Proto je zde povolena maximální rychlost 100 km/h, což je o 20 km/h vyšší oproti standardům jiných tunelům.

Zdroj: Wikipedia, web, místní popisy a kniha „Tajemství plzeňských kopců“ od autora Jana Hajšmana

 

Autor výletu: Miroslav Heřman