Historie Bolevecké rybniční soustavy

Bolevecké rybníky (aneb Bolevecká rybniční soustava) jsou rozsáhlý ekosystém deseti rybníků v nivě Boleveckého potoka a jeho drobných přítoků na severním okraji Plzně.

Z technického i krajinářského hlediska se jedná o jedinečné a monumentální pozdně gotické dílo, které časově předstihlo i budování známější soustavy třeboňské. Plán založit nedaleko vsi Volevec (dnešní Bolevec) soustavu rybníků vznikl ve městě Plzni již v polovině 15. století. Rybniční hospodářství totiž kvůli zvýšené poptávce po rybách, coby postním pokrmu, patřilo v tehdejších dobách spolu s pivovarnictvím k nejvýnosnějším odvětvím podnikání.

Se souhlasem krále Jiřího z Poděbrad poblíž vsi ves Volevec byl vybudován první rybník. S největší pravděpodobností se jednalo o Velký Bolevecký rybník.

Následovala intenzivní výstavba dalších rybníků, takže do konce 15. století jich bylo celkem třináct – Velký, Šídlovský, Kamenný, Vydymáček, Beroun, Borek, Vorlík, Klenovec, Nad Klenovcem, Košinář, Volšinka, Nováček a Barchan. Podrobnější údaje však v písemných pramenech nebyly zachyceny. Údaje z 16. století zmiňují také dnes zaniklé menší rybníky Nad Mireticí a Chotíkovský.

Během třicetileté války byla rybniční soustava zanedbána, rybníky zpustly a některé z nich zcela zanikly. Z původní soustavy se jich do současnosti dochovalo pravděpodobně osm. (Velký, Šídlovský, Kamenný, Vydymáček, Nový, Rozkopaný, Košinář a Strženka). Od konce 17. století však město Plzeň opět usilovalo o obnovu zanedbaných boleveckých rybníků. Na přelomu 17. a 18. století byly založeny dva další rybníky – Senecký a Třemošenský. V druhé polovině 18. století také město začalo rybníky místo přímé správy pronajímat. Mezi nájemci se nejprve objevují jednotliví plzeňští měšťané, později však nádrže využíval i Měšťanský pivovar, který zde v zimním období získával led k chlazení piva.

Od počátku 20. století jsou rybníky hojně využívány k rekreaci, zatímco jejich hospodářské využití bylo omezeno.

Popis trasy výletu:

Tento jedenáctikilometrový výlet je navržen tak, aby postupně obešel všechna místa existujících i zaniklých rybníků, a to proti proudu Boleveckého potoka. Cesta začíná na zastávce linky č. 20 a 30 - Nádraží Bílá Hora. Už vystoupením z autobusu jste se ocitli, podle dobových záznamů, na dně zaniklého rybníku Barchan.

Namiřte si to směrem Na Bílou Horu a na konci parkoviště odbočte vlevo po cestě až na hráz Velkého rybníka.

Pokračujte po hrázi mezi Velkým a Malým boleveckým rybníkem, pak po nedávno upravených cestách mokřady a lesem až na hráz rybníka Košinář.

Cesta dále vede po žluté turistické značce k Seneckému rybníku.

Následujte stále žlutou turistickou značku, která vás nasměruje na bezejmennou vodoteč z údolí Merán. Asi po půl kilometru se ocitneme na hrázi dalšího menšího rybníku Vydymáček.

Obejděte rybník zprava a podél skal narazíte na další menší rybník Rozkopaný.

Pokračujte dále po cestě, na rozcestí vlevo, projděte viaduktem pod železniční tratí a dále po žluté až k hrázi zaniklého rybníka Borek.

Nyní opustíme levostranný bezejmenný přítok Boleveckého potoka a vrátíme se po žluté zpět přes nově zřízenou lávku ke Kamennému rybníku.

Z hráze Kamenného rybníka seběhněte dolu po neznačené cestě k zálivu dalšího rybníka s názvem Třemošenský.

Obejděte skalní útes, přejděte hráz rybníka a odbočte vpravo po cestě k menšímu rybníku - Nováček.

Pokračujte stejným směrem proti proudu Boleveckého potoka až na hráz Šídlováku.

Nezapomeňte se občerstvit na Ranči Šídlovák na břehu rybníka a poté pokračujte k silnici na Ledce. Dejte se vpravo po silnici, přejděte potok a pak zabočte vlevo na úzkou cestu, která vás provede chráněnou oblastí Petrovka. Po levé straně se nachází údolí, kde byly na již neznámém místě dva z dalších zaniklých rybníků Nad Mireticí a Chotíkovský.

Cesta se napojuje na žlutou turistickou značku Sigmondovi stezky. Asi po půl kilometru přejděte napříč přes údolí Petrovky po neznačené cestě a dojdete na hráz posledního existujícího rybníku bolevecké soustavy - Stržence.

Zde by mohlo objevování boleveckých rybníků skončit. Vraťte se zpět na žlutou turistickou značku a dejte se po ní opačným směrem až do cíle, na konečnou tramvajové linky č. 4 Košutka.

Avšak pokud toho ještě nemáte dost, můžete pokračovat ještě v objevování posledního zaniklého rybníku Nad Klenovcem. Pokud se vydáte z hráze po břehu rybníka Strženky pravou stranou proti proudu Boleveckého rybníka, napojíte se na neznačenou, celkem kvalitní úzkou cestu, která vás provede mokřady přírodní rezervace Petrovka. Asi po kilometru se dostanete na asfaltovou cyklostezku. Dejte se vpravo do kopce. Po půl kilometru křižuje cestu červená turistická značka od Krkavce. Sledujte jí vpravo, dovede vás zpět na konečnou linky č. 4.

A teď něco o jednotlivých rybnících… 

…Barchan (na mapě označen jako START)

Jedná se poslední rybník bolevecké soustavy, který začínal pod hrází Boleveckého rybníka a jeho hráz byla postavena na Kravské louce, kousek od ústí Boleveckého potoka do řeky Berounky (dříve Mže). Musíme si však odmyslet vysoké železniční náspy, které ve středověku zde určitě nebyly. Jméno dostal podle majitele pozemků, na kterých byl rybník vybudován (někdy mezi roky 1512 až 1523). Za třicetileté války rybník zpustl, pak byl sice obnoven, ale na konci 18 století definitivně zanikl.

…Velký a Malý Bolevecký rybník (2,3)

Velký rybník neboli Bolevák patří mezi nejstarší a největší dochované rybníky v Plzeňském kraji.

Během třicetileté války byla rybniční soustava včetně Velkého boleveckého rybníku zanedbána, objekty zpustly a některé z nich zcela zanikly. Od konce 17. století však úsilím města došlo k obnově celé soustavy.

V druhé polovině 18. století začal využívat rybník Měšťanský pivovar, který zde v zimním období získával led k chlazení piva. Roku 1883 byla od nedaleké železniční tratě č. 160 na Žatec postavena železniční vlečka, po které byl led přepravován do pivovarských sklepů. Množství vytěženého ledu bylo enormní, např. v roce 1920 bylo nařezáno a do pivovaru dovezeno 600 vagónů ledu. Pro větší efektivitu těžby ledu i ulehčení náročné práce s jeho nakládáním byl v roce 1942 na hrázi postaven železný dopravník, vyrobený ve valdštejnských železárnách v Sedlci u Starého Plzence. Dokázal vytěžit 100 tun ledu za hodinu a sloužil až do roku 1987, kdy byla odvezena poslední kra ledu pro pivovarské sklepy. Dopravník byl rozebrán v polovině 90. let.

Od počátku 20. století je Bolevák hojně využíván k rekreaci, zatímco jeho hospodářské využití bylo omezeno.

…Volšinka (5)

Rybník Volšinka měl v roce 1669 dvacet kop kapří násady, poslední zmínka o něm pochází z roku 1671. Při zřizování sádek pod hrází Košináře se při výkopech narazilo na ulehlé rybniční bahno i s dochovanou dubovou kládou. Je možné, že šlo právě o dno Volšinky, která byla při obnově soustavy nahrazena Košinářem. Jméno dostal rybník podle hojné přítomnosti olšiny rostoucí v okolí.

…Košinář (5)

První písemná zmínka o rybníku pochází z roku 1694, dendrochronologické datování dřevěného potrubí z výpusti však nově datuje výstavbu hráze do roku 1480. Košinář tedy patří k původním rybníkům bolevecké soustavy. Jeho jméno má souvislost s vrbami, které v jeho okolí vždy rostly a jejichž proutí se používalo pro pletení košíků. Rybník je v současnosti využíván jako rekreační a rybochovný. Při povodních v létě 2002 byl poškozen přeliv a hráz, v roce 2005 byl rybník odbahněn.

Nad rybníkem bývalo několik malých výtěrových rybníčků, pod rybníkem je pět nádrží rybích sádek zřízených městem po druhé světové válce před znárodněním majetku města.

…Senecký rybník (6,7)

Senecký rybník, je též zvaný Senečák. Kromě Boleveckého potoka přitékajícího ze západu od Třemošenského rybníka je rybník napájen další bezejmennou vodotečí přitékající ze severu od Vydymáčku v údolí Merán.

Při hrázi stojí budova plaveckého oddílu s nově zřízeným venkovním hřištěm pro vodní pólo a patrová skautská klubovna s lesní školkou. Nad rybníkem při severozápadním zálivu se nachází bažinaté mokřadní olšiny s vyvinutým společenstvím vysokých ostřic, např. s ostřicí prodlouženou (Carex elongata); toto společenstvo zamokřených půd je v západních Čechách poměrně vzácné. Rybník je hojně využívaný pro rekreaci a má i funkci rybochovnou.

Rybník vznikl v roce 1734, patrně současně s Třemošenským rybníkem. Pojmenován byl po vesnici Senec, kam směřuje cesta z Bolevce vedoucí po jeho vysoké východní hrázi. Někdy byl rybník nazýván i Na potvorách, podle místního pojmenování lokality s nekvalitními políčky a loukami mezi ním a rybníkem Košinářem, které jsou nyní zahrádkářskou kolonií.

…Vydymáček (8)

Byl založen za účelem zadržení vody pro další rybníky z bezejmenného levostranného přítoku Boleveckého potoka a zachycení přívalových dešťů z údolí Merán. Jméno získal podle své funkce – zadržovat (vzdýmat) vodu. Zanikl v 17. století. Před druhou světovou válkou byl obnoven, ale opět zanikl, protože se zde nedařilo rybám pro velkou kyselost vody. V roce 1952 byl znovu ručně obnoven partou skautů.

…Rozkopaný, Beroun (9)

Někdy se uvádí pod názvem Černý. Předchůdce tohoto rybníka se jmenoval Beroun, někdy se říkalo U Berouna. Poslední zmínka před jeho zánikem byla z roku 1670. Obnoven byl před II. světovou válkou. Svůj nový název Rozkopaný získal po částečném rozkopání hráze při zalesňování. V současnosti je součástí arboreta Sofronka, je oplocen a není běžně přístupný. Jeho význam je spíše retenční a krajinotvorný.

…Borek (10)

Je zaniklý rybník, ze kterého se dochovala část hráze. Do roku 1672 se nacházel se v údolí Merán, v místě u zaniklé stejnojmenné osady Borek (přibližně v místě jižní části objektu Škody jaderného strojírenství Orlík). Poměrně vysoká hráz, do dnes dobře znatelná, byla přeťata v půli žateckou železniční tratí.

…Vorlík (10)

Malý zaniklý rybník, který se nacházel poblíž Boreckého rybníka, poslední zmínka o něm byla zaznamenána v roce 1671.

…Kamenný rybník (11)

Zvaný také Kameňák je napájen vodou z dalšího levostranného přítoku, který vychází z rašelinišť. V nejbližším okolí vodní plochy jsou dobře patrné početné výchozy pískovcové skály, které daly rybníku jméno. Jako jediný má jiné složení vody než ostatní rybníky, je neutrální až mírně alkalická. Velmi nízký obsah živin zaručuje kvalitní vodu ke koupání. Zabarvení vody je také jiné. Rybník není s ohledem na potřeby přírodní rezervace vypouštěn, rybáři na něm nedělají výlovy a udržují v něm jezerní společenstvo ryb s vysokým podílem dravých ryb.

Okolní příroda je velmi bohatá na specifickou floru a faunu. Již v roce 1913 bylo území vyloučeno z běžného hospodářského využití a od roku 1930 bylo chráněno jako přírodní památka. V roce 1953 byla na tomto místě vyhlášena přírodní rezervace, která byla 1997 rozšířena na území více než 11 ha.

…Třemošenský rybník (12)

Třemošenský rybník byl také nazývaný Židovský nebo Židovák. Kromě Boleveckého potoka přitékajícího ze západu od Nováčku je rybník napájen ze severu od Kamenného rybníka. Pojmenován byl po Třemošné, kam směřuje dnešní silnice I/27 vedoucí po jeho hrázi. Původně byl rybník vyhrazen Třemošenským obyvatelům pro koupání dobytka, což mohlo být důvodem, proč byl za druhé světové války nacisty vyhrazen Židům, jako jediné povolené koupaliště. Není to jediná souvislost s Židy – v roce 1931 tu byl pod vedením Jana Adela založen jediný židovský skautský oddíl v Plzni.

…Nováček (13)

Rybník Nováček, zvaný také Nadýmáček. Pod názvem Nový byl založen po roce 1460 mezi Šídlovským a Třemošenským rybníkem. Byl používán jako sádka, která byla rozdělena brlením na tři oddíly. Dnes slouží jako usazovací rybník pro zlepšení kvality vody odtékající ze Šídlovského rybníka.

…Šídlovský rybník (14)

Šídlovský rybník, zvaný též Šídlovák, dříve označován jako Šídlo. Kromě Boleveckého potoka je rybník napájen další bezejmennou vodotečí od sídliště Košutka. Vznikl po roce 1460 při zakládání soustavy a byl údajně pojmenován podle tzv. Šídlovského statku čp. 14 v Bolevci (respektive podle jeho majitele Šídla), k němuž patrně pozemky původně patřily. Byl používán jako třecí a komorový rybník k přezimování plemenných ryb a kapřího plůdku, v současnosti slouží především k rekreaci. V roce 2005 byla dokončena obnova rybníka, která zahrnovala odbahnění, vytvoření písečné pláže na severním břehu, nové vypouštěcí zařízení, úzkou asfaltovou silnici na hrázi a vyzdění bezpečnostního přelivu v jihovýchodním rohu rybníka.

V roce 1922 na tomto pozemku byla zřízena ozdravovna pro děti ohrožené tuberkulózou.

…Nad Mireticí (16)

Podle popisu hranic plzeňského panství z konce 16. století se měl poblíž silnice na Ledce nacházet malý rybník Nad Mireticí.

…Chotíkovský rybník (16)

Dále proti proudu potoka, údajně na hranici katastrů Bolevce a Chotíkova, se ještě nacházel jeden rybník. Název nezaměňujte s jiným stejnojmenným rybníkem, který leží přímo ve vsi Chotíkov.

…Strženka, Klenovec (17)

Strženka, zvaný též Hádek, je rybolovný rybník. Jako jediný z Boleveckých rybníků neleží přímo v katastru obce Bolevec, ale nachází se již na katastrálním území sousední obce Chotíkov.

Rybník byl rybářským spolkem obnovený v letech 1949–1950 na místě původního rybníku, který zanikl přibližně před 200 lety. Pravděpodobně se jednalo o rybník Klenovec z původní bolevecké soustavy z 15. století. Ten zpustl za třicetileté války, následně byl obnoven a poslední dochovaná zpráva o něm pochází z roku 1691. Definitivně zanikl v první polovině 18. století patrně v důsledku protržení hráze při povodni, čímž vznikl název Stržený. O obnovu Strženky se pak zasloužil František Hádek, a tak se podle něj mezi rybáři říká rybníku Hádek.

…Nad Klenovcem

Jeden ze zaniklých rybníků původní bolevecké soustavy z 15. století. Naposledy je v písemných pramenech zmiňován k roku 1669. Pokud se Klenovec nacházel v místech dnešní Strženky, pak by bylo možné rybník Nad Klenovcem hledat dál na severovýchod, proti proudu Boleveckého potoka, někde vlevo při cestě přírodní rezervací.

 

Zdroj: Wikipedia, web, místní popisy

Autor výletu: Miroslav Heřman