Výhledy z plzeňských kopců II
Kategorie: Půldenní, Za výhledy
Délka: 6,4 km
Občerstvení na trase: ano (občerstvení na hlavní bráně Fakultní nemocnice, občerstvení Point na hrázi Boleveckého rybníka)
Výchozí bod: zast. Lékařská fakulta, tramvaj č. 1
Koncový bod: zast. U Kondrů (Bílá Hora), autobus č. 20
Jedná se o půldenní vycházku za výhledy ze tří výšin uprostřed města Plzně.
Z tramvajové zastávky se vydejte směrem k novostavbě bytového domu a dále kolem starého židovského hřbitova. Odtud si to namiřte Boleveckou ulicí směrem do středu města. Komplex VŠ kolejí obejděte zprava a pokračujte přes hřiště do Zapomenuté zahrady. Zde se vám otevřou první výhledy na Lochotínskou Fakultní nemocnici. Pokračujte mezi garážemi ke hřbitovu Všech svatých s baroko-renesančním kostelíkem. Tato první vyvýšenina uprostřed města skýtá pohled na jihovýchodní části města, depo plzeňského nádraží, teplárnu a pivovar.
Pokračujte z kopce ve směru k Fakultní nemocnici, přes parčík a prameny na místě bývalé dělnické osady Amerika, kterou připomíná už jen pomník.
Pokračujte Pramenní ulicí k nemocnici, kam můžete projít zadní branou. Po pravé straně je nový pavilon psychiatrie s nově upraveným parkem. Obejděte pavilon B a opusťte nemocnici hlavním vchodem.
Přes kruhovou křižovatku pokračujte směrem ke Géře. Po 150 metrech vyjděte schodiště k Českému Hydrometeorologickému ústavu. Pokračujte dále na vrchol druhé dnešní vyvýšeniny zvané Mikulka. Zde se vám otevřou výhledy na celou Plzeň. Bohužel bujná vegetace a náletové dřeviny omezují každým rokem více a více rozhled z tohoto kopce. Nemusíte ale smutnit, pokud budete pokračovat dále přes kopec směrem k Boleveckým rybníkům, přijdou neomezené kruhové výhledy z následujících polí.
Přes pole vedou neznačené cesty až k Nádraží Bílá Hora. Z kruhové křižovatky přejděte na hráz Boleveckého rybníka, kde odbočte vpravo do kopce na vyhlídku Bolevák.
Z této vyhlídky se lesní cestou do kopce dostanete na Bílou Horu, konkrétně do cíle naší cesty, což je autobusová zastávka linky č. 20 U Kondrů. Odtud vás autobus sveze zpět do středu města.
Víte, že…
…zapomenutá zahrada je opuštěný pozemek, bývalý sad a produkční zahrada na Roudné, mezi ulicí Pod Záhorskem, vysokoškolskými kolejemi, zahrádkářskou kolonií Na Sudech a kostelem Všech Svatých? V současnosti je pozemek v majetku města Plzně, doposud opuštěný a zanedbaný včetně vzniku černých skládek, nyní v péči občanského sdružení, jehož snahou je zachovat divoký charakter zahrady, avšak zároveň vzkřísit jednu z jejích původních funkcí – produkci ovoce a zahradu oživit komunitním děním i zpřístupnit dětským dobrodružným hrám či piknikům pod stromy.
…kostel Všech svatých je nazýván „matkou plzeňských kostelů? Původní románský kostelík byl postaven již před založením nové Plzně, tedy před rokem 1295. Byl farním chrámem osad Malice a Záhoří a do roku 1322 byl využíván i obyvateli Plzně, kdy jeho funkci převzal rozestavěný chrám svatého Bartoloměje.
…osada Amerika se původně jmenovala Hrádek? Osada měla 19 domů a asi 150 obyvatel. Zanikla koncem 70. let 20. století kvůli stavbě nové Fakultní nemocnice na Lochotíně. Pomník osadě byl odhalen v dubnu 2019. Autorem pomníku je sochař Kurt Gebauer.
…jméno kopce Mikulka vzniklo zkomolením názvu Mikulov, který dostal kopec v roce 1893 na žádost Spolku techniků, připomínající jeho předsedu a ředitele Škodových závodů Ing. Jindřicha Mikoleckého (1837–1891)? Dříve však kopec užíval i jiné názvy: Cambal, Stráž, Strážovský vrch, Galgen Berk (Šibeniční vrch nebo Šibeňák). Popraviště zde však nikdy nebylo.
…nové autobusové zastávky Nádraží Bílá Hora jsou opatřeny novou experimentální střechou? Z vlakového nástupiště uvidíte na jejich střeše tzv. zelenou střechu.
...pod hrází Boleveckého rybníka byl ještě jeden menší rybník? Jmenoval se Barchan.
...názvy městských čtvrtí při jejich rozvoji v 19. století se inspirovaly pražským místopisem? Například čtvrti Letná, Vyšehrad, Malá Strana, Petřín nebo Žižkov (původně osamocené domky v Malé Doubravce). Osada Bílá Hora však s Prahou nemá nic společného. Je pojmenovaná podle kopce, na kterém vznikla „Weisser Berg (Bíla Hora)“. Ten je tvořen světlými pískovci.
Zdroj: Wikipedia; Tajemství plzeňských kopců, autor: Jan Hajšman
Autor výletu: Miroslav Heřman